Poloostrov Westerplatte

Počátek poloostrovu dala malá mělčina vytvořená západně od ústí Visly, odtud její název v 17. století West Platte. Během dvou set let činnost řeky a nanášení sedimentů spojily mělčinu s východním ústím Visly.

Poloostrov byl opakovaně dějištěm bitev díky své strategické poloze, které se zapsaly do polské i světové historie.

V roce 1733 se zde střetly dvě tehdejší evropské mocnosti - Francie a Rusko. Svobodná volba v Polsku dala dva kandidáty, Leszczyńského podporovaného Francií a Augusta III. Sasa podporovaného Ruskem. Zpráva o volbě Leszczyńského byla Gdaňskem přijata s velkým nadšením. Radost netrvala dlouho, Leszczyński musel uprchnout ze země pod tlakem rusko-saských vojsk, králem byl zvolen August III. podporovaný carem. Leszczyński se ukryl v Gdaňsku a spoléhal na pomoc francouzských vojsk. Výsadek přistál na poloostrově Westerplatte 12. května 1734, byly to však příliš slabé síly na to, aby prolomily kordon Rusů obléhajících Gdaňsk. Francouzský generál Lamotte de la Peirouze vydal rozkaz k ústupu. V Kodani se vracející lodě setkaly s druhou částí výpravy směřující na pomoc Gdaňsku. Francouzský vyslanec v Dánsku – hrabě Ludwik de Plélo, považoval ústup lodí pod francouzskou vlajkou za ostudný. Z vlastní iniciativy v čele malé flotily s 2500 vojáky odplul k Westerplatte. Francouzská vojska s vervou zaútočila na nepřítele, avšak převaha protivníka a obtížný terén útok zlomily. Během boje padlo 500 Francouzů, mezi nimiž byl i hrabě de Plélo.

Během napoleonských válek se poloostrov Westerplatte opět stal dějištěm bojů. Po druhém dělení Polska v roce 1793 se Gdaňsk dostal pod pruskou nadvládu. V roce 1807 napoleonská vojska spolu s polskými oddíly obléhají Gdaňsk. Na pomoc jsou vysláni ruští vojáci, přepravovaní anglickou flotilou. Výsadek přistává v okolí Westerplatte a pevnosti Wisłoujście. Při odražení útoku sehrály hlavní roli polské oddíly. Na jeho odražení měly největší zásluhy polské oddíly, které za vítězství zaplatily těžkými ztrátami. U Wisłoujście 15. května 1807 padl zasažen kulkou do prsou mladý a statečný podplukovník Antoni Parys, když vedl svůj oddíl do útoku.

V roce 1918 Polsko znovu získává nezávislost. Gdaňsk ve Versailleské mírové smlouvě podepsané 28. června 1919 získal status Svobodného města pod ochranou Společnosti národů. Polsko také získalo právo využívat gdaňský přístav, včetně přepravy veškerého vojenského a výbušného materiálu. V březnu 1924 Rada Společnosti národů vyčlenila pro tento účel poloostrov Westerplatte. Pod záminkou zdvořilostní návštěvy připlula 25. srpna 1939 do gdaňského přístavu školní bitevní loď „Schleswig-Holstein“. 1. září ve 4.45 zahájila palba této lodi na Westerplatte druhou světovou válku.