Vysoká brána, začátek Královské cesty v Gdaňsku
Nejdůležitější vstupní brána do Gdaňsku se původně nacházela mezi novodobým opevněním města, které navrhl Hans Kramer a bylo postaveno v letech 1571–1576. Právě touto branou polští králové vždy vstupovali do Gdaňsku. Stavba brány byla definitivně dokončena v roce 1588, takže prvním polským králem, který ji spatřil, byl Zikmund III. Vasa.
Návrhářem brány v duchu renesančního stylu byl Wilhelm van den Blocke, který jí dal krásnou kamennou výzdobu. Masivní forma stavby byla inspirována městskými branami Antverp, které vycházely z italských konstrukcí. Brána má tři vstupy: hlavní největší pro kolovou dopravu a dva menší po stranách pro pěší. Vjezd a vstupy jsou lemovány dvojitými pilastry s toskánskými hlavicemi. Celé patro je zdobeno rustikou s hluboce tesaným rostlinným ornamentem. Velmi zajímavým prvkem je horní část stavby, atika, která je až neúměrně vysoká. Pro toto řešení existuje konstrukční opodstatnění: v této části stavby se skrývala brána (mříž) bránící vjezdu do města. Hlavní výzdobou atiky je takzvaná heraldická triáda: nad hlavním vjezdem znak Polsko-litevské republiky podpíraný dvěma anděly, vpravo znak Gdaňsku podpíraný dvěma lvy a vlevo znak Královského Pruska podpíraný dvěma jednorožci. Celek korunují čtyři lvi střežící vjezd do města.
Na zakončení pilastrů jsou tři latinské nápisy, které odrážejí tehdejší módu umisťování sentencí o spravedlnosti, zbožnosti, míru, svobodě a svornosti:
První: Sapientissime fiunt quae pro Republica fiunt – "Nejmoudřeji se děje vše, co se děje pro Republiku".
Druhý: Iustitia et Pietas duo sunt Regnorum omnium Fundamenta – "Spravedlnost a zbožnost jsou dva základy všech království." Zajímavé je, že pokud si přečteme pouze spodní, zvýrazněný řádek, dostaneme: Rum omnium Fundamenta, což lze přeložit jako "Rum je základem všeho." To je považováno za typický příklad tehdejšího gdaňského humoru.
Třetí: Civitatibus haec optanda bona maxime Pax Libertas et Concordia – Pro státy jsou nejžádoucnějšími dobry mír, svoboda, svornost.